Don't Hug Me I'm Scared je série šesti krátkých příběhů z dílny Becky Sloanové a Josepha Pellinga. Na první pohled by mohla tato minisérie zmást svým vzhledem, jelikož působí jako něco, co vypadlo ze Sesame Street nebo Muppetů. Hlavními hrdiny jsou totiž dvojice loutek a jedna zamaskovaná osoba. Tato trojice se honosí pouze fanouškovskými jmény, podle jejich výrazných specifik. Ta jsou Red Guy (Červený), Yellow Guy (Žlutý) a Duck (Kachna, i když mně spíš připomíná kosa). Po vzoru dětských naučných pořadů se také tato trojice v každé části učí něco nového, a to obvykle od nejpovolanějších. V šesti částech se tak dozvíme od zápisníku něco o kreativitě, od hodin o čase, od motýla o lásce, od počítače o technice, od potravin o zdravém stravování a od lamp o snech. Jenže, to co se zprvu zdá jako veselý pořad pro nejmenší s písničkou, se v závěru obrátí spíše v Gore horor. A právě toto dělá z DHMIS opravdu originální podívanou.
Čím se však ještě podle mého tahle podívaná směle vyvyšuje nad běžnou produkci je způsob, jakým si tvůrci hrají s divákem. V každé části totiž dostáváme náznaky toho, co se vlastně děje za celou touto barevnou šíleností (každý díl je 19. června, téměř v každé epizodě se objevuje postava otce Yellow Guye - Roye,...). Nečekejte však hromadu přímých odpovědí. Příběh si stejně nakonec musí divák tak nějak vyložit sám (nebo nasledovat kvanta konspiračních teorií).
Tuto tajuplnost si tvůrci zachovají až do finálové šesté epizody, která sice něco málo odhalí, ale zase o tolik moudřejší člověk nebude. Právě tento přístup mi přijde rozhodně svěží, a dělá ze sledování DHMIS něco víc, než jen tupou zábavu.
K tomu ještě třeba přičíst celé zpracování. Pořad byl částečně financován přes Kickstarter, ale celé to je působí vizuálně naprosto famózně. Společně s hudbou, a tím nemyslím jen chytlavé písničky "trýznitelů" hlavních postav, to pak doplňuje působivý zážitek ze sledování.
Don't Hug Me I'm Scared je jedním z těch důkazů, že zdání může klamat. Pod zprvu zářivou maskou infantility se totiž ukrývá důmyslně vyprávěný příběh o třech postavách, které se jen snaží pochopit, co se kolem nich děje. A to vše je uděláno neskutečně svěžím a neotřelým způsobem, jenž rozhodně stojí za vidění
Čím se však ještě podle mého tahle podívaná směle vyvyšuje nad běžnou produkci je způsob, jakým si tvůrci hrají s divákem. V každé části totiž dostáváme náznaky toho, co se vlastně děje za celou touto barevnou šíleností (každý díl je 19. června, téměř v každé epizodě se objevuje postava otce Yellow Guye - Roye,...). Nečekejte však hromadu přímých odpovědí. Příběh si stejně nakonec musí divák tak nějak vyložit sám (nebo nasledovat kvanta konspiračních teorií).
Tuto tajuplnost si tvůrci zachovají až do finálové šesté epizody, která sice něco málo odhalí, ale zase o tolik moudřejší člověk nebude. Právě tento přístup mi přijde rozhodně svěží, a dělá ze sledování DHMIS něco víc, než jen tupou zábavu.
K tomu ještě třeba přičíst celé zpracování. Pořad byl částečně financován přes Kickstarter, ale celé to je působí vizuálně naprosto famózně. Společně s hudbou, a tím nemyslím jen chytlavé písničky "trýznitelů" hlavních postav, to pak doplňuje působivý zážitek ze sledování.
Don't Hug Me I'm Scared je jedním z těch důkazů, že zdání může klamat. Pod zprvu zářivou maskou infantility se totiž ukrývá důmyslně vyprávěný příběh o třech postavách, které se jen snaží pochopit, co se kolem nich děje. A to vše je uděláno neskutečně svěžím a neotřelým způsobem, jenž rozhodně stojí za vidění
Hodnocení: 90 %
Kladmannův dodatek: Tento pořad mi představil známý. Chvíli jsem sledoval, relativně si i prozpěvoval chytlavou písničku,... Ke konci jsem byl pak neskutečně mile překvapený. Další díly následovaly už skoro bez rozmýšlení.
oficiální youtube kanál: odkaz
oficiální youtube kanál: odkaz
Žádné komentáře:
Okomentovat